Předchozí | Zpět | Následující

Čekání... 

Vteřiny před před východem. Nohy zebou, protože stojím v kaluži vody co se rozlévá po popraskaném ledu, kolem šustí rákosí a naproti - v Holanech, občas zaštěká pes. Už zhasli i veřejné osvětlení a každou chvíli se nad obzor vyhoupne žhavý kotouč slunce... 


Info...